---

amotné slovo dulcimer pochází z latinského „dulce“ a řeckého „melos“, což dohromady znamená něco jako „sladká melodie“ nebo „sladká píseň“. Nositelem toho názvu jsou vlastně dva různé nástroje.
Prvním z nich je „hammered dulcimer“ – úderný dulcimer, který je obdobou nám známého cimbálu. Struny se rozeznívají údery paliček, které drží hráč v rukou. Zvuk úderného dulcimeru dokáže vmžiku vykouzlit náladu bílých Vánoc.
Písemné zprávy o tomto nástroji se v Americe objevují už od začátku 18. století. Na přelomu 19. a 20. století byly dulcimery běžně prodávány prostřednictvím zásilkových služeb. Nové hudební styly a počátky rozhlasového vysílání však během první čtvrtiny 20. století vytlačily úderný dulcimer i jeho tradiční repertoár. Nástroj setrval na několika izolovaných místech až do svého znovuobjevení v padesátých a šedesátých letech, v období ohromného zájmu Američanů o odkaz jejich předků.
Druhý nástroj nesoucí název dulcimer, je zcela odlišný. Narodil se v Appalačských horách někdy na přelomu 18. a 19. století. Snad právě proto je nazýván appalačským nebo horalským (obr. vpravo nahoře). Jeho nejstarším přímým předkem je německý „scheitholt“ (obr. vlevo), který pochází nejméně z 15. století.
Proč byl tento nástroj také nazván dulcimerem? Snad ho tak pojmenovali první horalští výrobci a hráči podle dulcimeru úderného, zmiňovaného často v jejich rodinné Bibli. Název se jim zřejmě líbil a navíc se nový nástroj dobře hodil k doprovodu jejich náboženských písní.
Ten, kdo se naučí hrát alespoň několik jednoduchých melodií na appalačský dulcimer, zažije pozoruhodné dobrodružství: Tóny nástroje ho přenesou do dávno prošlých časů kamsi do zapomenutého horského údolí Appalačského pohoří.
Zavřete na chvíli oči a poslouchejte - appalačský dulcimer právě vypráví svůj příběh.

Dulcimery od nás z Country Home